close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Pokud se Vám příběh nebo blog líbil a chcete pokračování, napište do komentářů své zážitky a dojmy :-)

Kapitola VI - Odvážný čin

15. července 2008 v 22:11 |  Závoj smrti - povídky
K Příběhu patří písnička nad tímto textem.
Pod svitem měsíce ve starém opatství jsou všichni pospolu, něco je však od sebe odděluje. Někdo se nabažuje svou mocí a druhý ve strachu kráčí v jeho stínech. Stíny plápolajícího ohně dodávají celému zapomenutému světu středověký nádech. "Proč to všechno, proč je tady vězní a co tu dělá moje matka, vždyť jsem myslela, že je mrtvá?!" Pohledne znovu do její tváře a je jí to jasné, její mrtvá matka, tu teď sedí jako otrokyně stejně jako ona, na hřbitově, či ji snad tito lidi vskřísili z mrtvých? Snad se v tomto temném opatství neděje něco okultického, něco co odporuje přírodním zákonům. Mysl Johanky je pod závojem strachu, ale její zvědavost je jako plápolající plamínek, který může přerůst v ohromný požár, až to bude jí a zbytku světa nemilé. Chladné stíny a pohled na hrobky, ve kterým by měli odpočívat mrtvý, vše hlídáno měsíčním svitem. Vychází ven, ven na jakési nádvoří, ven z vězení, ven z trýzně, Johanka stojí pod širým nebem a dýchá vzduch svobody, možná jako otrokyně a žebrák, ale cítí život, svobodu, jak krásně je pro ni nyní na světě, když nehnije v uzavřeným vězení s jedním malým okýnkem zakrytým mřížemi. Všichni jsou vyvedeni ven a zkontrolováni, kráčí zde jako otroci, ženy a muži, starci i děti, asi 30 členná skupina lidí pod dohledem asi 8 ozbrojenných mužů. Kráčí tu se spoutanými rukami, jako bezmocní zajatci, jejichž osud je v rukou jejich trýznitelů. Z mysli Johanky nelze zmizet myšlenka na její zesnulou matku, jak moc ji chyběla, jak moc ji chtěla obejmout, ale byla mrtvá, ale teď.. teď.. ona žije, je to ona!! Kráčí venkovním prostranstvím a jsou občas biti pro radost jejich dozorcům. Tu a tam udeří pěst do něčí tváře a tu a tam některý trýznitel pro svoji radost někomu podrazí nohu. Je nemyslitelné, aby se sražený snad bránil, nebo odporoval! Vždyť by ho i sama ovládaná skupina otroků zavrhla! Johanka jde v řadě za další holkou, vidí, že jí může být asi 15 let. Jeden z dozorců k ní přijde a začne jí osahávat, zbytek zastaví a němě přihlíží. Snaží se ji svléknout a odtáhnout do rohu, je slyšet že se chce bránit i když její strach musí být obrovský. Trýznitel ji udeří vší silou do tváře a hromovým hlasem na ni co si zařve, svléká ji kalhoty a kalhotky a už uspokojuje svoji touhu. Je slyšet jak se dívka snaží cukat a bránit, ale nic jí to není platné! Je slyšet vykřiknutí a z koutu utíká ona dívka úplně nahá a její trýznitel se ji ani nesnaží zadržet, jen je slyšet jeho zlomyslný smích. Holka běží kolem osatních otroků a cítí se ponížena a znemožněna, další z trýznitelů jí podrazí nohy a plácne po nahým zadku. Ona leží na zemi, nahá v bahně, dozorce na ní plivne, otočí ji na záda a vší silou ji kopne do břicha. "aarghuuu", vykřikne nebohá holka. Všichni se dají do hlasitého smíchu, jenom otroci stojí na místě, poslušně, skoro jako mrtvoly u onoho hřbitova. Johanka byla hrdá a nesnesla, když se někomu ubližovalo, nenáviděla násilí a postavila se za slabší, to co teď viděla ji donutilo k odvážnýmu kroku, přišla k jednomu z dozorců a vrazila mu facku do tváře až vykřikl. Dívka zatím utekla, pravděpodobně do cely ve které byla trýzněna Johanka. Jeden z dozorců vytáhl kudlu a vypadalo to, že to myslí vážně. Johanka ke smrti vyděšena se dala na zběsilý úprk, za pronásledování několika trýznitelů utíká prázdnými děsivými chodbami, mezi pavučinami a krysami, utíká a je připravena na nejhorší trest, možná to byl nejodvážnější čin o který se kdo pokusil na tomto prokletém místě. Utíká jako smyslu zbavená, ale ví že to co udělala bylo správné, aspoň se té holky zastala, ona jediná, zatímco ostatní jen mlčky a nevinně přihlíželi. Je připravena na nejtěžší trest a pod závojem smrti jí zůstává mnoho věcí neobjasněných, smysl tohoto místa a její zesnulá matka..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Farewellka Farewellka | 15. července 2008 v 23:02 | Reagovat

Ou, dneska ses nějak rozjel, hned dvě nový kapitoly, a čím dál tím lepší! Jen tak dál, je to poutavý, napínavý, strhující.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama