close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Pokud se Vám příběh nebo blog líbil a chcete pokračování, napište do komentářů své zážitky a dojmy :-)

Kapitola IX - Tajný spolek

17. července 2008 v 12:29

Rozednívá se a měsíc předává svou vládu Slunci. Ozve se hlasitý šramot za dveřmi. Kroky a zašramocení klíče v zámku. Johanka otevírá oči a vidí, že její nahá společnice už je také vzhůru. "Pojďte za mnou!", řekne muž. Kráčí dlouhými chodbami, kolem pavučinami zdobených zdí. Jejich pohled spočine na chladném hřbitovu, ve kterém v klidu odpočívají mrtví. Jak se matka dostala sem, jaktože není mrtvá? Letí myšlenky Johanky jako blesk. Musím se s ní spojit. Kráčí dlouhými chodbami až na volné prostranství. Zezadu přistane na tváři Johanky facka. Otočí se a za ní se chichotá jakýsi muž, otočí se a podrazí nohy za ní kráčející osobě. Kráčí na dvůr, trýznitelé neodolají, chytí Veroniku a kam si ji vlečou, asi ji chtějí znovu znásilnit. Johanka tomu chce zabránit, pak se však zarazí, vidí svoji matku. Všichni sledují divadlo a nešťastné vzdychání její kamarádky, která bude podruhé znásilněna. "Mami", ozve se tichý hlas Johanky, "Co tu děláš, co budeme dělat, rychle, mluv, dokud se nedívaj". Její mámě to dojde a nenápadně se oddělí ke kraji skupiny: "Jak tě můj otec napadl, tak jste si oba mysleli, že jsem mrtvá, byla jsem jenom v bezvědomí, pak jsem se probrala a, když jsem viděla, že tu nejsi ani ty ani otec dala jsem vyhlásit pátrání, nikdo však nevěděl kde seš, šla jsem kolem nádraží a viděla jsem tvůj kapesník, ptala jsem se na tebe a zjistila jsem kam si jela, sedla jsem na vlak a následovala tě, procházela jsem celé město a snažila jsem se tě najít, i když to bylo marné, začínalo se smrákat a viděla jsem tvoji peněženku spadlou kolem křoví, shíbla jsem se pro ni, v tom mě někdo praštil zezadu do hlavy a probudila jsem se až tady.." Tak to tedy bylo! Johanka pohlédne a vidí nešťastnou dívku, která se marně brání, vidí, že kolem trýznitelů se objevuje asi 14letý chlapec, to musí být jeho syn! Pohled na nahou dívku mu jistě působí nemalé povytržení. Snaží se dívku znásilnit a otec mu ji drží, s čím ještě se setká na tomto temném opatství, říká si Johanka. V její mysli vstane plán, vidí otce dívky, který zabíjí pohledem, stojí však nehnutě na místě a nic nedělá. Vidí pohled Johanky, ví že se zastala jeho dcery, ona na něj kývne a pomalu kráčí k nim. "Musíme se odsud dostat", řekne odvážně a sebejistě Johanka. Ven vedou spousty chodeb a všechny jsou zamčeny, to je nemožné! odvětí otec Veroniky. Jedině, že bysme měli v ruce nějaký trumf, aby nás pustili, nebo aspoň 1 z nich. "Johanka je chytrá a hned ji dojde na co asi muž myslí..". Uneseme syna, který znásilnil moji dceru a budeme ho mučit a věznit tak dlouho, dokud nás jeho otec nepustí ven. Jsem dost silný na to, abych ho unesl, zítra to provedeme. "Dobrá, já pudu zítra osobně za jeho otcem a řeknu, že pokud moji matku nepustí ihned ven, jeho syn zemře", to by šlo řekne otec Veroniky, z jeho kapsy vytáhne pouzdro v kterém se objeví dýka se zářivou čepelí. Je vidět, že by na proviněném nejradši proved krevní mstu. "Mohl bych zaútočit teď, ale je jich moc a jsou ozbrojeni.." "Jak jste vlastně získal kudlu?" Ptá se udiveně matka Johanky, vypadla jednomu z dozorců, já jsem ji šikovně ukryl, již jsem připravoval nějaký plán, teď to však vypadá nadějně, doufám, že se odtud všichni dostaneme. Matka Johanky se dostane ven z pevnosti a uvědomí policii, která nás odsud určitě dostane. Celý tajný spolek souhlasí. Jejich ruce se spojí v jedno, za poloticha řeknou: "Jeden za všechny, všichni za jednoho.." Zítra při nástupu se nenápadně oddělím od ostatních a zmocním se jeho syna, budu ho věznit v jihovýchodní části katakomb, tam ho tak snadně nenajdou, ty řekneš Johanko jeho otci, že mám jeho syna a pokud nepustí tvoji matku ven, že ho zabijem. Myslím, že přijdu na to jak přidat otci správný argument, otci se zablýskne krvelačně v očích a schovává kudlu zpátky za opasek. Holka byla pravděpodobně znásilněna a divadlo končilo, protože napjaté zraky se od ní začali odvracet. Celý spolek se nenápadně rozdělil a jsou připraveni na zítřejší den, který bude velkou záchranou, nebo velkým ztroskotáním, jak to dopadne se dozvíme zítra..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Farewellka Farewellka | 17. července 2008 v 12:38

Tak tohle jsem nečekala, je to vážně skvělý... těším se na pokračování!

2 sluncem-a-stinem sluncem-a-stinem | 17. července 2008 v 12:56

Jsem rád, že se to líbí, už jsme se dostali ke kapitole IX a brzy bude konec, Farewellka jestli chceš tak mi napiš někdy na icq, už jsme se dlouho neviděli, možná pro tebe budu něco mít, čau.

3 Kitie Kitie | 17. července 2008 v 13:28

Dum spiro spero. . .

4 M.a.H.u.S.k.A M.a.H.u.S.k.A | E-mail | 18. července 2008 v 11:15

mno newim co mam psat je to fakt bomba ale nechapu kde ty napady bereš jsi fakt borec

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama