Pokud se Vám příběh nebo blog líbil a chcete pokračování, napište do komentářů své zážitky a dojmy :-)

Kapitola II - Uprchlík

12. července 2008 v 14:52 |  Závoj smrti - povídky
Trnngghhrr", za mohutného zařinčení se řítí lokomotiva do nádraží. Lidé spěchají, roztržití, bez zájmu běží kolem Johanky, která se právě probouzí. Její vzpomínky se vracejí do její mysli jako nejhorší noční můra. Znovu vidí bezvládné tělo matky a lesk čepele, který se zrcadlí v její k smrti vyděšené tváři. Probouzí se do nového dne, které se stane semenem neblahých událostí, které zplodí úrodu hrůzy a zla. Pohlédne vzhůru a vidí bílé mraky na modrém nebi, za matného šera očekává co bude dnes, dnešní den. Cítí svobodu a zároveň nepopsatelý strach a nejistotu, které svírá její břicho jako ve svěráku a ona si připadá jako v jiném světě. Její oleželá záda se zvedají a ona se posadí na lavičku, kam teď, kam jít, jsem neznámo kde, co budu dělat, co budu jíst. Z kapsy jejich kalhot vyndává peněženku: "Posledních 42 korun", říká si. Kráčí ke stánku s občerstvením a už se zakusuje do horkého párku namočeném v kečupu. Z části nasycena odchází z nádraží do rušných ulic města. Lidé ji bez zájmu míjí a auta, která projíždí těsně vedle ní ji připadají na míle vzdálena, vše se zdá být jako jeden velký špatný sen. Ucítí studený vlhký chlad na svých nohách, ach ne kaluž, zapoměla, že má na sobě ponožky, tak jak opustila byt, vyděšená, za panického strachu prchala před hrozící smrtí. Mám si je sundat a jít bosa? Potřebuju nějaké boty, kde jen je sehnat, mám tak málo korun, nemám nic. Kráčí kolem popelnice a uvidí staré tenisky, někomu pravděpodobně přestali vyhovovat, asi se teď prochází v nových botách, říká si. S nelibostí si je prohlíží a říká si, že půjde dál, pohlédne na své boty a řekne si pro sebe: "Nemám jinou možnost". Sundává si navlhlé ponožky a její nohy už jsou ve starých botách, "velikost mi padne říká si pro sebe" a zároveň na ně vrhá znechucený pohled. "Bosa jít nemůžu", říká si pro sebe a už ponížena chudobou kráčí jako žebrák ulicemi lidí, neznámé tváře a nic neříkající pohledy, jen samota. Kráčí dlouhé hodiny městem a cítí, že je unavena, objeví park a už si sedá na lavičku. Kolem ní prolítne pár holubů, na její tváři se objeví neznatelný úsměv a v zápětí pozoruje vítr vanoucí do korun stromů, oblohu a nekonečnost. Vzpomíná na domov a na její matku, žila normální život, až na to, že otec poslední dobou trochu víc pil, ale měla domov, rodinu, teď nemá nic. Po její tváři stéká slza, cítí se tak sama, osamocena, v neznámém městě, co asi bude dál, říká si, skončím jako žebračka v odporném brlohu. "Vbim, vbim, vim.." pohledí vzhůru a vidí, že kostelní věž právě odbíjí poledne. Má velký hlad, musím šetřit, říká si, k obědu ji poslouží jen 3 suché rohlíky, které zapíjí obyčejnou vodou. Spát mohu na nádraží, aspoň zatím, ale co budu jíst, z čeho budu žít? Nezbývá než sedět na špinavé ulici v roztrhaném šatu a prosit o pár drobných mincí na prosté jídlo, po tváři Johanky znovu stéká slza, která je jedinou úlevou od jejího smutku. Celý zbytek dne strávila bezcílným bloumáním po městě. Napadá ji, že by se vrátila domů, ale myšlenka na otce ji hned zadrží, kdyby věděl kde jsem, možná by mě zabil. Začíná se smrákat a Johanka vidí, že den se chýlí ke konci, je čas se vrátit, zpátky na nádraží. Obrací kroky a pod svitem měsíce za tmy, vchází k smrti unavena na nádraží. Vidí lidi, který cestují, možná ještě dnes doma budou ležet ve své posteli a ráno se probudí a budou mít dobré jídlo, přátele, vše co jsem měla kdysi já. Už ztrácí důvěru v dobrý život, co smrt, co je po ní? Přemýšlí jak skáče na koleje před jedoucí vlak a končí svoje utrpení, ale hned tu myšlenku zamítá. Říká si: "Musím bojovat", ukápne ji poslední slza, zavírá oči a upadá hloub a hloub až usíná.. V očekávání co ji asi potká další den.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Farewellka Farewellka | 12. července 2008 v 15:17 | Reagovat

Jo, bezdomovci, to je můj styl :) ta beznaděj a to, jak je jí všechno už vlastně putna... to si dokážu živě představit

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama