Pokud se Vám příběh nebo blog líbil a chcete pokračování, napište do komentářů své zážitky a dojmy :-)

Kapitola I - Procházka za měsíce

4. července 2008 v 22:41 |  Kult Ohně - povídky
Temná noc, téměř půlnoc, cvčci cvrlikají svoji zvučnou, místy otravnou píseň. Měsíc dorůstá, je téměř úplněk. Martina si říká, že už toho má dost, zapaluje si cigaretu a kráčí pomalými kroky k oknu, nasává kouř a zklidněně oddechuje obláček dýmu. Měsíc je téměř v úplňku, skoro by řekla, že na ní má magický vliv, né to je směšné. Takhle to dál nejde, opouští byt, chvatně zabuchuje dveře a už kráčí tichými kroky po setmělé chodbě dolů, ven kamkoliv, kde najde aspoň trošku vzrušení, který se jí tak zamlouvá. Zapaluje si cigaretu, cítí jakési zvláštní napětí, co kdyby mě tak někdo přepadl a něco mi udělal, ne to se děje jenom ve filmu, upadá jí krabička cigaret a chvatně se pro ně zvedá, "sakra, říká si pro sebe". Ulice jsou prázdné a ve městě je hrobové ticho, celé rušné hlučné ulice se boří do závoje temnoty. Kráčí pod svitem lampy a vidí jakousi osobu, která se k ní přibližuje. Konečně by to chtělo nějaké vzrušení, říká si a je připravena ho oslovit. Vidí mu již jasně do tváře, najednou mu ani neví jak říká: "Čau, kam jdeš tak v noci, taky hledáš nějaký vzrušení?". Chvíli se na ní zkoumavě dívá, jakoby přemýšlel, nad něčím co jí nejde do hlavy. Po malé chvilce jí odpoví: "Jestli chceš nějaké vzrušení, o něčem bych věděl, o partě lidí jako seš ty, byla si někdy v nějaké sektě?" Na poslední slovo přitom přidal zvláštní důraz. "Ne, nebyla" odpovídá chvatně Martina, přitom je vidět, že dostává trochu strach, který se mísí s touhou poznat něco nového, tajemného. Tak zítra v 10 večer, tady u té lampy, myslím, že budu mít něco co by se ti mohlo zamlouvat, říká ji zvláštním slavnostním tónem onen mladík. "Tak zítra v 10" odpovídá Martina jako ve snách. Zahledí se na měsíc a dostává se do zvláštního stavu vzrušení, pochvíli se probudí ze snění, ten kluk už tady není, zmizel někde ve tmě, nevadí už je pozdě, půjdu domů, říká si pro sebe Martina a odchází domů. Vyběhne domů po schodech, dnes se nebudu mýt říká si pro sebe, sléká se donaha a v mžiku už je v noční košilce a leží na posteli.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bigbiz Bigbiz | Web | 4. července 2008 v 23:19

Je to celkem zajímavá povídka. Jsem zvědav na pokračování.

2 Kitie Kitie | 5. července 2008 v 13:14

mno tož to je úpa sqw+ělí, čekám na první wydání powíde´k od tebe. . oukey? B)) tag makej, welká podpora a fanda

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama